pondělí 21. března 2011

Manga v Kolumbii aneb reputace není situace


Kdo to ještě neví, ten se to teď dozví. Rozhodla jsem se, že život je příliš krátký na to, aby se některé sny odkládaly, a tak si v létě jeden splním a vydám se do Kolumbie. A i když Kolumbie není Brazílie, budu i nadále využívat tohohle blogu, nač plýtvat virtuálním prostorem, že? V Kolumbii strávím cca měsíc a kupodivu tuto zprávu zatím nejklidněji berou moji rodiče (že by byli již zvyklí?). Reakce většiny ostatních se podobá něčemu jako „A to se nebojíš?“ nebo „Holka, ty máš odvahu!“. Je opravdu třeba mít odvahu k tomu, aby se člověk vydal prozkoumat tuhle lákavou jihoamerickou zemi?

Je pravda, že většina informací, která k nám v posledních deseti letech z Kolumbie dolehla, jsou zprávy o únosech všeho druhu. Já sama jsem se (možná v rámci přípravy ;-) byla podívat na dokument Můj únosce. Tenhle film je velmi silný tím, že je natočen právě jedním z cizinců unesených v roce 2002 (tuším) a to navíc z jednoho z nejturističtějších míst Kolumbie, ze Ztraceného města, ale film sám o sobě mě moc nezaujal. Ale jeho výpověď je nesporná, 8 cizinců držených až 101 dní v zajetí, a to jsou i tací, co strávili v zajetí v džungli roky. Proč teda i přesto se chystám do téhle země, když jsou její krásy vyváženy takovýmto nebezpečím?

Tady se dostávám k tomu, co si podle mě mnoho lidí v mém okolí neuvědomuje. Kolumbie je zemí, která se v posledních několika letech velmi změnila, a to i v bezpečnostních otázkách. Nechci tím říct, že se nic stát nemůže, k únosům dochází sem tam i dnes, ale riziko je podstatně menší. I tady platí, že člověk musí vědět, kam se může vydat a kam ne, ale to platí asi téměř o každé zemi Latinské Ameriky. Můj kamarád Alejandro, který žije v Bogotě, mi myslím bude velkou pomocí právě při výběru kam ano a kam ne. Od něj i od dalších kamarádů, kteří se v poslední době v Kolumbii vyskytli, mám informace, že opravdu je situace v Kolumbii mnohem lepší než před pár lety a západní svět se bohužel děsí špatnou reputací země pocházející z minulosti. Nebudu vám tu tvrdit, že nemám vůbec žádné obavy, ale řídím se radou ze stránek Lonely Planet : Whatever you do, don't let the rumors and urban legends scare you off. Within a day of arriving in Colombia you'll feel your confidence in the security situation quickly growing. A tak se i nadále těším na tohle červencové dobrodružství :)

Ne, že bych zatím plánovala něco konkrétního, zatím jen sbírám informace, ale už tak se ke mně dostaly některé obrázky, které mi berou dech, a tím víc si přeju, aby už bylo 28. června a já spolu s Ninou, mou spolucestovatelkou, nasedala do autobusu směr Mnichov….Takže, kdo by se stejně jako já chtěl dozvědět ještě víc o téhle kouzelné zemi, která v sobě spojuje krásy Karibského pobřeží s Andskými vrcholky, planinami a mokřady rozlehlých Llanos, historickými městy i památkami dávných civilizací, pojďte se mnou dnes od 18:30 do Klubu cestovatelů na přednášku dvou toulavých duší, cestovatelů, kteří během 253 dnů projeli na kole cestu od Bogoty do brazilského Ria! :)